znak120

 

VÍTEJTE NA STRÁNKÁCH

KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ

PLZEŇSKÉHO KRAJE

                       

 

PŘÍRODNÍ PARKY

 

 

 

 

Zelenov_w

 

Rozhledny a vyhlídková místa

 

 

HermanovaHut_w

 

HRADY, ZÁMKY, Infocentra, expozice, muzea

 

 

 

 

Plasy_w

 

turistické Značené trasy

Jak se stát značkařem

 

 

 

 

Znackarky_w

 

 

 

Plzeňský kraj – požitek pro všechny smysly – nechte se vést

 

 

Slavia_w

 

 

 

 

KALENDÁŘ TURISTICKÝCH AKCÍ

 

 

cernice_w

Cyklotrasy KČT

 

 

Bezky_w

 

 

 

 

VÝLETNÍK

Nabídky výletů pro pěší turisty, cyklisty i běžkaře

 

 

Jarov_w

 

 

 

 

NAUČNÉ STEZKY

 

 

Horké aktuality a tipy

 

Aktualizované informace Oblastního výboru pro členy KČT Plzeňského kraje, speciální nabídky,

blížící se akce zásadního významu a jiná sdělení turistům, která byste neměli přehlédnout.

 

Informace o neprůchodnosti cest a poškozeném značení v Plzeňském kraji

Adresář, kontakty

Kontaktní adresy členů Oblastního výboru KČT Plzeňského kraje, Krajské komise značení, předsedů značkařských obvodů, odborů KČT v Plzeňském kraji

Členství v KČT

Jak se stát členem Klubu českých turistů

Kalendář turistických akcí

Možnost výběru turistických akcí, pochodů, srazů, přejezdů a přechodů KČT a IVV z Centrální databáze KČT. Průběžně aktualizované propozice, kontakty pořadatelů, nabídka tras, starty a cíle. (Volba období - oblast: 104 – Plzeňský kraj - typ akce - vyhledat akce)

Výletník aneb inspirace na výlet

Vyzkoušené a doporučené tipy na výlet aneb inspirace na víkend pro pěší, cyklisty i běžkaře

Naučné stezky v Plzeňském kraji

Přehled všech naučných stezek v Plzeňském kraji a blízkém okolí jako cílů turistických výletů.

Doporučené úseky NS se zpevněným povrchem a minimálním provozem, stezky vhodné pro vozíčkáře a rodiny s kočárkem, s doporučenou možností zaparkování.

Zásady pro zřizování nových naučných stezek a bodových informačních panelů.

Cyklotrasy

Seznam cyklotras v Plzeňském kraji

Změny turistických značených tras

Významné změny v síti turistických značených tras v Plzeňském kraji provedené v terénu v uplynulých 3 letech:

2015

2016

Nově! 2017

Turistické odznaky

Jak plnit a získat oblastní a tématické turistické odznaky  

Pěší značené trasy v Plzeňském kraji

Seznam pěších turistických značených tras v Plzeňském kraji. Aktivní formát .xlsx, možnost stažení

Bezpečnost na turistických značených trasách

Kodex pro společné užívání turistických tras pěšími turisty, cyklisty a lyžaři

Metodika značení turistických tras

Systém turistického značení KČT, organizace značení v Plzeňském kraji, druhy značek a směrovek, turistická informační místa, obnova značení, značkařské kvalifikace, závady na značení.  Kdo pro vás značkuje trasy na Plzeňsku?  Foto členů značkařských obvodů Plzeňsko

Namaluj si svoji značku

Nabídka přátelům turistiky a přírody, kteří by si rádi zkusili namalovat na strom svoji první značku, ale nevědí, kam se obrátit, koho se zeptat a jak se nechat zasvětit do tajů dokonale propracovaného značkařského systému a metodiky.

Rozhledny a vyhlídková místa

Přehled rozhleden a vyhlídkových míst Plzeňského kraje jako cílů turistických výletů

Mapy KČT

Turistické mapy edice Klubu českých turistů -  přehled turistických map souvisejících s Plzeňským krajem.  Mapy KČT obsahují nejčerstvější změny, přeložky, nové značené turistické trasy, naučné stezky, cyklotrasy a turisticko-vlastivědnou náplň, včetně aktualizované textové části na zadní straně s veškerými potřebnými kontakty, webovými odkazy a otevíracími dobami infocenter, hradů, zámků a muzeí.  Nově! TM 35 – Brdy Třemšínsko

Slevy při nákupu map a navigací pro členy KČT po předložení průkazu 5% - www.mapovecentrum.cz

Svatojakubská cesta

Mezinárodní trasa – průběh severní i jižní trasy v Plzeňském kraji

KST - Klub slovenských turistov

Turistický mapový portál s integrovaným informačním systémem pro turistickou veřejnost na Slovensku

Turistická mapa německého příhraničí

Spojitá turistická mapa německého příhraničí od města Eslarn (protějšek Železné na Tachovsku) po Grosser Falkenstein (protějšek hory Polom na Železnorudsku) pro plánování výletů po přeshraničních stezkách

Přeshraniční stezky a Schengenský prostor

Po vstupu do Schengenského prostoru je kromě národních parků možno hranice přecházet kdekoli, v NP však pouze po značených cestách.

Návštěvní řád Národního parku Šumava. Česko-německé státní hranice, doporučené turistické přeshraniční stezky, býv. Železná opona, Nově! doporučná literatura o Železné oponě  

Kniha Síně slávy české turistiky v Plzeňském kraji

Osobnosti a odbory KČT s významnými zásluhami o rozvoj, organizaci, publicitu a propagaci české turistiky v Plzeňském kraji

Objekty KČT v Plzeňském kraji

Rozhledna Čerchov

Lávka na Střele

Hrad Rýzmberk

Rozhledna Chlum u Plzně

Zajímavosti

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Plzeňská čára

Revitalizace centra - rekonstrukce a rozšíření centrálního parku v Rokycanech

Bod záchrany – Rescue Point

Sté výročí prvního lyžařského přejezdu Šumavy

Přejezd ze Železné Rudy do Kubovy Huti na lyžích za 1 den

Zajímavý rozhovor se značkařem, otisknutý deníkem MF Dnes

Chráněná krajinná oblast Brdy

Správa CHKO Brdy

Wikipedia: CHKO Brdy

Co se v Brdech smí a nesmí

Poznej Brdy

Informační centrum Brdy v Hořehledech

Seznamte se před výletem s předpovědí počasí

https://www.yr.no/sted/Tsjekkia/Pilsen/Plzeň/

Nově! http://www.windy.com

http://pocasi.idnes.cz/

http://www.medard-online.cz/

Vyhledejte si spojení na výlet

vlaky a autobusy

MHD v Plzni

 

! DĚKUJEME !

všem našim příznivcům, jakož i pravidelným a příležitostným turistům, kteří nás průběžně informují

o poškozeném a chybějícím turistickém značení, ztížených nebo neprůchodných trasách, stržených lávkách a jinak narušených značených cestách,

ale i o nových nebo uzavřených rozhlednách, vznikajících naučných stezkách, zajímavostech hodných pozornosti turistů atd. na níže uvedené e-mailové adresy.

Vaše vzkazy vedou k nápravě průchodnosti a bezpečnosti tras.

V Plzeňském kraji:  trasy@centrum.cz

V ostatních částech České republiky: www.turistickeznaceni.cz 

 

 

 

Zlatá stezka

mezi Bavorskem, jižními a západními Čechami se otevřela pěším turistům,

zpráva v tisku zde

 

 

 

 

 

Tip na srpen

Výlet pro pěší i cyklisty - okružní trasa

Za nejstarším stromem Plzeňského kraje a do Muzea těžby borové smoly

 

lomanskydub_w

Lomanský dub letní (Quercus robur) při silnici z Plasů do Draženě,

označovaný též jako Lomanský dub I. nebo také Dražeňský,

byl jedním z nejstarších stromů Plzeňského kraje.

Minulý čas je bohužel namístě, neboť 12. června 2018 se jeho předlouhý život skončil.

 

   Lomanskému dubu I. je přisuzováno stáří přes 700 let, vycházejme tedy z předpokladu,

že zakořenil v r. 1318. Co všechno zažil, o čem by mohl vyprávět, kolik kyslíku vyprodukoval, kolik generací ptactva v jeho koruně hnízdilo, co všechno se za jeho života událo… Pojďme si některé epizody připomenout:

   Ve svých třiceti letech, to je ještě mladý prut, se mu donesla informace o založení Univerzity Karlovy (1348) a ve stejném roce založení hradu Karlštejn. O devět let poté se raduje ze zahájení stavby pražského Karlova mostu přes Vltavu (1357).

   Podle pověsti kolem našeho dubu prošel a snad i spočinul Jan Žižka se svou družinou. Ten se v této oblasti pohyboval v r. 1419, kdy se nedaleko odtud 2. prosince téhož roku odehrála mezi kališníky a krajským landfrýdem tzv. Bitva u Nekmíře. Tehdy bylo našemu mladému dubu teprve 101 let a měl celý život před sebou.

Na dohled, o 300 metrů jižněji, se v zemi ujímá žalud a našemu dubu vyrůstá jen o 200 let mladší kamarád, říkejme mu Lomanský dub II., což je jistě příjemné, neboť se už necítí tak osaměle.

   Na sklonku 15. století Kryštof Kolumbus pod španělskou vlajkou přistál u ostrova San Salvador (1492) a tím začíná kolonizace amerického kontinentu. Tehdy je našemu dubu 174 letech a pubertu má úspěšně za sebou.

O devět let později (1503) se Leonardo da Vinci pouští do malby obrazu Mony Lisy a o pět let později (1508) Michalangelo do výmalby Sixtinské kaple. V srpnu 1519 vyplouvá portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães pod španělskou vlajkou na první úspěšnou cestu kolem Země. Náš mladý dub tento počin oslavil ve svých 201 letech. Kdo z nás to má…

   Počátkem 17. století se v království českém začínají dít věci, že z toho jde našemu dubu koruna kolem.

Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře (1620) se celých třicet let na našem území (1618-1648) potulují, roztahují a drancují vojska a ve stínu našeho trpělivého dubu vyhledávají stín, střídavě tu vojska švédská (cizáci), tu vojska císařská (naši). Náš dub hovorům unavených vojáků sice trpělivě naslouchá, ale nijak do nich nezasahuje, na to už je ve svých tři sta letech moudrý dost.

   V období poločasu života našeho dubu (1668) se politická situace zklidňuje, obce i krajina vůkol v období baroka vzkvétají a země těší z úspěšného hospodářského rozvoje. Svobodně se dýchá, zjara toho roku v bezpečí koruny dubu opět zahnízďují pěvci a v mohutných kořenech rodina ještěrek. V krajině se objevují kaple a aleje a na krajinu je radost pohledět. Našemu dubu je krásných 350 let a cítí se ve skvělé kondici.

   V 18. století je na světě ještě příjemněji. Jizvy po Třicetileté válce se zacelily, v českých zemích probíhá poslední morová vlna (1716) a po prašné cestě kolem dubu opět volně projíždějí povozy formanů a chvátají do obecné školy v Draženi školáci, neboť Marie Terezie před Ježíškem (1774) nařizuje povinnou školní docházku. Náš dub u cesty už dávno není sám, kolem vyrůstá ze žaludů plno menších dubů, jeho synků, a pod jejich korunami školáci i sedláci nacházejí útočiště před deštěm. Našemu dubu chybí do kulaté pětistovky jen nicotných padesát let, které ani nestojí za to počítat.

   Století páry, jak 19. století nazývá klasik, je dobou převratných novinek. Krajinou opět táhnou sem a tam vojska, tentokrát napoleonská, rakouská, ruská a pruská. Od roku 1826 je náš dub součástí majetku Klemens Václav Nepomuk Lothar knížete z Metternich-Winneburgu, ministra zahraničí a státního kancléře Rakouského císařství, který v tomto roce kupuje klášter Plasy včetně rozsáhlého okolí. Tehdy prožívá náš dub v plné síle 508. rok života.

   Dvě hodiny jízdy koňmo odtud, v plzeňském Měšťanském pivovaru, je uvařena v r. 1842 první várka piva. Tou dobou v Kalifornii vrcholí zlatá horečka a u nás je v témže roce zrušena robota. V roce 1881 slavnostně zahajuje provoz Národní divadlo, leč brzy poté (1883) zase vyhořelo. Tehdy se náš dub cítí poněkud nekomfortně, neboť vlivem exploze sopky Krakatoa mezi dalekou Jávou a Sumatrou poklesla průměrná teplota na Zemi o 1,2°C a to na celých pět let. Jářku, ne, že by mu to nějak výrazně ublížilo, jen se trochu schoulil do sebe a letokruhy mu mírně zhoustly.

   Je-li tedy 19. století označováno stoletím páry, pak bez uzardění můžeme označit století 20. jako století nejen pokroku, ale i válek. Hned zkraje (1914) je náš dub svědkem, kdy se za doprovodu svých blízkých cestou od Draženě do Plasů vlečou neveselá procesí rekrutů. Jediné, co může pro zmírnění smutku a skepse odvedenců i jejich blízkých udělat, je poskytnutí stínu a ochrany před deštěm. To bylo v tom roce, kdy nám zabili Ferdinanda.

   Po roce 1939 dostávají věci rychlý spád a náš dub těžce nese, že je symbolem země, jež rozpoutala II. světovou válku. Cítil, že už je toho na něj trochu moc a začínají se na něm projevovat i první neduhy. Po cestě mezi Dražení a Lomany a mezi Lomany a Lomničkou kde stojí jeho kamarád Lomanský dub II., častěji než formani projíždějí šedá vojenská auta se zamračenými pány. 6 let trvá ta chmurná doba, než tudy projíždějí první auta s bílou hvězdou.

   Do krajiny se už pokolikáté vrací život, ale náš dub už se ze slunce, oblaků, větru a ptáků neraduje jako dřív. V nohách už necítí tu jistotu jako před dvěma sty léty a jeho figura se chýlí ke straně, jako stařec o holi. Uvědomuje si, že se uvnitř jeho kmenu něco děje. Jeho o dvě stě let mladší kamarád Lomanský dub II. už také viditelně chřadne a copak je to za radost na takovém světě.

   Náš dub je však solitérem nepřehlédnutelného zevnějšku a tak moudré hlavy zjara r. 1978 rozhodly o jeho vyhlášení památným stromem pod katalogovým číslem 102332. Od této chvíle už není jen tak nějaký hej nebo počkej. Není to krásný dárek k jeho 660. narozeninám?

   Má už svá znamenitá léta za sebou, ale je také dost moudrý na to, aby věděl, že své temné stránky má každá doba. Kolemjdoucí u něj zastavují, památný strom si fotografují, hladí jeho rozpraskanou kůru a cloně si oči vzhlížejí do jeho koruny. Do poslední chvíle se jeho habitus odívá novými listy, statečně nasazuje nové pupeny, hostí desítky ptačích rodin, pocestné chladí v horku svým stínem a košatou korunou je chrání před deštěm.

 

   12. července 2018 se dub po 700 letech života vyvrátil a padl na sousedící pole. A to je tak všechno o životě a paměti jednoho stromu. Rychlý konec, jak by si to každý přál a jak si to náš dub také zasloužil. Postůjme u jeho kmene v obdivu a v úctě.

   Výška 28 m, průměr koruny 20 m, průměr kmene 260 cm a obvod 776 cm (měření 1998). Lomanské duby I. a II. jsou od r. 1978 pro svůj věk a vzrůst chráněny, náš dub i jako krajinná dominanta.

(Pro KČT Plzeňského kraje zpracoval Jiří Mareš, VII/2018)

 

Plasy

Východiště a cíl: Plasy, parkoviště u kláštera

Trasa: Z Plasů po červené jz. směrem do TIM Habrový dolík; dále po žluté kolem Černé jámy

a v souběhu s NS Ludvíka Očenáška do Loman, k Muzeu těžby borové smoly a padlému dubu;

po zelené svěžím údolím Lomanského potoka a kolem legendárního pramene Prelátka do Plasů,

s prohlídkou areálu konventu.

Délka okružní trasy jen 12 km.

 

Muzeum těžby borové smoly v Lomanech:

K vidění jsou nástroje i nádoby potřebné k těžbě, dobové fotografie

a další exponáty, které připomínají historii lesnictví v regionu.

Výstavu doplňují četné myslivecké trofeje.

Nutné předchozí ohlášení návštěvy na tel. 731 587 426

cihakova_w

Ochotná majitelka muzea paní Jana Čiháková předvádí způsob,

jakým se ze stromů získávala smola využívaná především v chemickém průmyslu, zpracování kůží,

kosmetice, ale i při výrobě střelného prachu.

 

Doporučená mapa KČT č. 30 – Povodí střely

a č. 31. Plzeňsko

Občerstvení na trase:Plasech

Jak se tam dostat: busem, vlakem, autem (z Plzně jen 25 min.)

Vyhledejte si spojení zde

Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí

 

 

 

Výletník - Nabídka dalších tipů pro pěší turistiku

 

 

 

Výletník - Nabídka dalších tipů pro lyžařskou turistiku

 

 

 

 

 

Upozornění pro pěší turisty, cyklisty a motoristy:

Most přes Berounku mezi obcemi Chrást – Dolany (Plzeň – sever)

je od května do listopadu 2018 uzavřen pro veškerý provoz, tedy i pro pěší.

Více zde

 

 

 

 

 

Odkazy na odbory Klubu českých turistů v Plzeňském kraji

KČT Janov

KČT Kdyně

KČT Sušice

KČT Úhlava

KČT Nýrsko

KČT Klatovy

VHT Radnice

KČT Nepomuk

KČT Kralovice

KČT Chotěšov

KČT Rokycany

KČT Domažlice

KČT Tachovsko

KČT TJ Prazdroj

KČT Horažďovice

KČT Bolevec Plzeň

První  plzeňský KČT

KČT Tatran Třemošná

KČT Fakultní nemocnice Plzeň

Pokud se vám po kliknutí nezobrazí stránka příslušného odboru KČT,

je to nejspíše proto, že ji tento odbor neudržuje provozuschopnou

 

 

Ústředí KČT Praha

 

 

 

 

Slevy pro držitele karet ISIC,ALIVE,ITIC

alive_o

Jsme připojeni do sítě

Ppilsfree

 

 

Slevy při nákupu map a navigací pro členy KČT 5%

Mapové centrum – Martinská 4, Plzeň, tel. 377 235 836 http://www.mapovecentrum.cz

Turistů ráj

image013

 

 

 

Aktualizace 22. července 2018

TOPlist

Založeno v r. 2003

(Počítadlo je v provozu od 3. března 2010) 

Správa portálu, webmaster: trasy@centrum.cz